Jak natřít dřevěný nábytek
Nábytek si většinou kupujeme s finální povrchovou úpravou. Výjimku tvoří ti z nás, kteří si dovedou udělat poličku, skříňku nebo stoleček sami. Takto vyrobený nábytek je pak nutno opatřit ochranným nátěrem.
Původní nátěry nás mohou pěkně potrápit. Připravili jsem pro vás několik užitečných rad, díky kterým si připravíte dřevo na další natírání jako zkušený profík.
Tlusté nátěry s malou přilnavostí lze odstraňovat broušením brusnými papíry, drátěným kartáčem, škrabkou nebo ocelovou vlnou. Ruční broušení je práce velmi namáhavá. Používá se brusný papír hrubšího zrnění (č. 36–180), který na rovných (neprofilovaných) plochách je vhodné obalit kolem malého dřevěného hranolu. Na složitě tvarované plochy (obklady) lze použít ocelovou vlnu, nebo ruční škrabku, která je výhodná hlavně pro odstraňování nátěrů z rohů. Pro odstraňování nátěrů se používá nejprve hrubých papírů, k odstranění menších kousků papír středně hrubý a pro dokončení je lepší jemnější papír, který podklad vyhladí a nepoškrábe. Pro odstraňování nátěrů na velkých rovných plochách jsou výhodné elektrické vibrační nebo kotoučové brusky. Vibrační brusky (nejlépe s odsáváním brusného prachu) mají obdélníkový tvar a plochu velmi dobře vybrušují. Na tyto brusky lze použít i speciální nástavce, které umožňují dobře brousit i méně přístupná místa jako jsou kouty, rohy ozdobných lišt dveří apod. Při odstraňování nátěrů broušením, zvláště při použití elektrických brusek vzniká velké množství prachu, který dráždí pokožku a je nebezpečný při vdechování. Proto je nutné chránit pokožku vhodným oděvem a rukavicemi, oči ochrannými brýlemi a proti vdechování prachu se chránit obličejovou maskou (respirátorem) s vložkou proti prachu.
Tento způsob je možno použít k odstraňování hlavně tlustých nátěrů z hladkých ploch bez plastických ozdob na dřevě, zdivu a kovech. Nedoporučuje se používat na cínem pájené předměty, výrobky z tenkého plechu, neboť může dojít k místnímu přehřátí a tím deformaci podkladu. K odstraňování nátěrů se používá plamene benzínové lampy, plynového nebo horkovzdušného hořáku. Plamen, jehož délka se seřídí na 4–8 cm nahřívá nátěr, který vlivem tepla buď měkne, nebo se rozkládá, eventuálně pálí. Změklý nátěr se ihned odstraňuje starou stěrkou, nebo malířskou škrabkou. Spálené nebo seškvařené zbytky nátěru lze odstranit obroušením brusným papírem nebo pemzou. Při opalování je třeba pracovat velmi opatrně, aby se nepoškodil podklad. Obtížně se odstraňují několikavrstvé nátěry s obsahem tlustých tmelových vrstev, značně zvětralé a s malým množstvím pojidla. Tyto nátěry je třeba opalovat několikrát. Zvláštní pozornost a opatrnost je nutné věnovat opalování nátěru na okenních křídlech. Je třeba pracovat tak, aby plamen nepůsobil přímo na okenní sklo. Je lepší zakrýt sklo sololitem nebo překližkou. Velmi opatrně se musí opalovat nátěry na plechu (např. na okapnicích oken), neboť může snadno dojít k přehřátí a tím k zvlnění podkladu (vzniku boulí). Při práci používejte rukavice, abyste se nepopálili opadávající barvou. Podlahu zakryjte podložkou z nehořlavého materiálu pro zachycení seškrabaných kousků starého nátěru. Jelikož při zahřívání starého nátěru se mohou uvolňovat velice nepříjemné výpary (plyny) je výhodné používat respirátor s vložkou proti organickým výparům a pracovat v dobře větrané místnosti nebo raději venku. Po opálení nátěru se povrch obrousí brusným papírem nebo pemzou, odstraní se zbytky nátěru oprášením štětcem nebo smetáčkem a provede se nový nátěr.
Účinnou složkou odstraňovačů nátěrů je směs organických rozpouštědel, které naleptávají a pronikají nátěrem a způsobují jeho nabobtnání. Aby nedocházelo k rychlému odpařování rozpouštědel, obsahují přísady vosků (parafin) nebo deriváty celulózy (např. metylcelulózu nabobtnalou ve vodě), případně jiná zahušťovadla. Odstraňovače nátěrů s obsahem vosků nejsou vhodné k odstraňování nátěrů ze savých podkladů (dřevo, omítky apod.). Vosky proniknou do pórů podkladu, a jelikož se nedají spolehlivě odstranit, zhoršují přilnavost a zasychání nátěru. Z nesavých podkladů (např. kovů) se zbytky vosků po odstranění nátěrů smyjí odmašťovačem. Při odstraňování nátěrů se odstraňovač nanese štětcem nebo stěrkou na nátěr v souvislé a stejnoměrné vrstvě (100–300 g.m-2) a po 15–30 minutách působení se nabobtnaný nátěr seškrábe stěrkou. U tlustých nátěrů je nutné postup opakovat několikrát. Zbytky odstraňovače, který neobsahuje vosky, se obvykle odstraní omytím plochy vodou a kartáčem. Jelikož odstraňovače obsahují těkavé látky, nesmí se s nimi pracovat za vyšších teplot a na slunci, neboť se tím snižuje jejich účinnost. Při nanášení odstraňovače a seškrabávání starých nátěrů je třeba se vyvarovat stříknutí do oka nebo potřísnění pokožky. Při práci je vhodné používat gumové rukavice a ochranné brýle nebo obličejový štít. Vždy postupujte podle návodu výrobce odstraňovače.
Nábytek si většinou kupujeme s finální povrchovou úpravou. Výjimku tvoří ti z nás, kteří si dovedou udělat poličku, skříňku nebo stoleček sami. Takto vyrobený nábytek je pak nutno opatřit ochranným nátěrem.
Stará dřevěná okna jsou krásná, proto stojí za to je zachovat, opečovat je a prodloužit jejich životnost.